Přinášíme plnou verzi článku Ivety Poljakové, členky „Za naše děti proti spalovně,“ který byl v seškrtaném znění otištěn v květnovém vydání magistrátních Přerovských listů.
Shrnutí připomínek ekologických sdružení Hnutí DUHA a Arnika ke Studii proveditelnosti na spalovnu – ZEVO (závod na energetické zpracování odpadu)
Pan místostarosta Přerova J. Kulíšek na zasedání zastupitelstva 4.2.2013 ohodnotil tento materiál jako obecné ekologické bláboly, nic konkrétního. V rámci objektivity jsem se pokusila zestručnit materiál připomínek obou občanských sdružení (11 stran vyjádření, tabulek a grafů doplněných citacemi) do 10 bodů pro nezávislé posouzení občanům Přerova v následujícím textu.
1. Předložená studie je účelově sestavená ve prospěch spalovny.
Snaží se modelovat vývoj odpadového hospodářství Olomouckého kraje, přičemž předpokládá půlprocentní nárůst produkce odpadů – a to přesto, že to neodpovídá reálnému vývoji v kraji (mezi roky 2006 -2011 produkce odpadu stagnovala meziroční pokles není statisticky relevantní ani vývoji v EU (mezi roky 200 – 2010 došlo k poklesu produkce odpadu o 4% a to přes nárůst HDP o 33%). Kapacita ZEVO je tedy silně nadhodnocená! Veškeré závěry studie vycházející z předpokladu nárůstu směsného komunálního odpadu o 0,5 % jsou chybné.
2. Potenciál prevence a recyklace řeší studie naprosto nedostatečně.
Nevěnuje se předcházení vzniku odpadů jako prioritě pro řešení odpadového hospodářství. Nevěnuje se ani nástrojům ke zvýšení recyklace – ta je energeticky mnohem výhodnější než energetické využití odpadu (Pozn. autorky – ani u nás v Přerově netušíme, co se děje s vytříděným odpadem, zda se ho daří prodat a za jakou cenu,bez ohledu na míru recyklace je odpad zdražován a obyvatelé tak nejsou nijak motivováni třídit více). Pokud by Ol. kraj recykloval odpadky stejně jako belgické Vlámsko, vznikne asi tisíc nových pracovních míst a přesto dojde k úspoře oproti projektu ZEVO. Neexistuje však žádná koordinovaná politika kraje pro snižování množství odpadů či na podporu recyklace. Tyto stupně hierarchie nakládání s odpady nejsou rozepsány ani ve studii proveditelnosti,ani v žádném relevantním politickém dokumentu kraje. Spalovny přitom podkopávají recyklační programy. Jsou totiž velmi drahé – kapacita 100 tisíc tun ročně stojí průměrně přes 2,5 miliardy korun. Aby se investice vyplatila, potřebuje ZEVO stálý a vysoký přísun odpadu – doslova vyluxuje odpady z celého okolí. Plánovaná spalovna tedy bude ničit cenné suroviny (pozn. autorky: Ve studii proveditelnosti se přímo píše, že výhřevnost směsného odpadu je po vytřídění recyklovatelných částí je minimální. Z toho jednoznačně plyne výše uvedený problém…).
3. Zpracovatelé manipulují s čtenáři studie ve smyslu, že neexistuje jediná možnost než výstavba spalovny.
Přitom existují i jiné technologické možnosti. Proč není popsána varianta mechanicko biologické stabilizace – MBS? Mohla by být například pro Jesenicko velmi výhodná. Svážet odpad z Jesenicka někam do centrální části Ol. kraje je naprosto nerozumné, především v zimním období.
4. Studie nedostatečně popisuje jiné způsoby nakládání s odpady než spalovnu.
Bioodpad působí potíže při skládkování (produkce plynů) i spalování odpadu (vlhkost). Technologie MBÚ (mechanicko-biologické úpravy) je pro biologicky rozložitelný komunální odpad mnohem levnější než spalovna komunálních odpadů. Z XV. výzvy Operačního programu Životní prostředí bylo schváleno již pět projektů MBÚ. Proč tato možnost není navržena?
5. Projekt spalovny v Karviné je popsán nepravdivě.
Proč ve studii proveditelnosti stojí, že projekt je těsně před schválením stavebního povolení, když to není pravda a o stavební povoelní nikdo ani nepožádal? Proč se o projektu spalovny v Karviné píše, že spuštění spalovny je plánováno na rok 2015, když to už půl roku není pravda?
6. Studie obsahuje nereálné finanční předpoklady o ceně spalovaného odpadu.
Tabulka 47 „Souhrnná tabulka nákladů“ obsahuje naprosto nereálná čísla. Předpoklad ceny za zpracování komunálních odpadů ve spalovně ve výši kolem 1400 Kč/t SKO je bez započtení dotací zcela nereálný. V rozsáhlé studii BIOPROFIT financované MŽP v roce 2009 bylo zjištěno, že odpovídající úroveň ceny komunálního odpadu v MBÚ se pohybuje kolem 1700,- Kč/t, zatímco u spalovny cca 2.400,- Kč/t.
7. Studie hodnotí pouze lokality, kde má Dalkia své provozy.
Proč se kromě Přerova nepopíší jiné lokality tepláren s velkým systémem centrálního rozvodu tepla, například v Prostějově, Hranicích, Šternberku apod. ? Z jakého důvodu se popisují pouze lokality Dalkia ČR?
8 Dopravní situace v lokalitě Přerov je hodnocena jako v podstatě vyřešená, což není pravda.
Potenciální lokalita Přerov, která je evidentně ve studii zvýhodněna, by byla v případě stavby spalovny extrémně zatížena dopravou. Dvě ze třech tranzitních tras svozu odpadu od Olomouce i ze směru od Ostravy přitom vedou přes centrum města, kde se již tranzitní doprava výraznou měrou podílí na zhoršeném stavu ovzduší. Přínosy, které má produkovat zavedení nového ISNO (Integrovaný systém nakládání s odpady), se mají týkat oblastí ekonomických ale i environmentálních. Proto tento bod jde zcela proti zamýšlenému efektu zlepšení. Naopak kriticky přispívá ke zhoršení dopravní situace a zvyšuje míru exponování občanů města dalším nárůstem emisí z dopravy. Konstatování, že obchvat Přerova je plánován k realizaci v nejbližším období, je pravdivý již posledních 30 let. Dokončení obchvatu Přerova do roku 2018 nelze považovat za fakt, se kterým lze pracovat! Manipulativně je podceněn nárůst dopravy související s výstavbou spalovny. Procentuální vyjádření nárůstu kamionové dopravy na silnici Přerov – Olomouc vztaženo ke všem vozidlům, – ovšem osobními auty se odpad do spalovny navážet nebude! Nárůst kamionové dopravy je ve studii vztažený k roku 2005, kdy bylo napočítáno na vjezdu do Přerova 3136 nákladních vozidel – nejsou použita aktuální data z novějšího sčítání z roku 2010, které uvádí ve stejném úseku (na vjezdu do Přerova) 1 952 těžkých vozidel za 24 hodin,tedy polovinu. Nárůst kamionové dopravy vypočtený na základě aktuálních dat by byl mnohem vyšší – přes 2 %. Kamiony však musí ze spalovny i odjet! (Pozn. autorky: Tím pádem by byl již nárůst dopravy přes 4%, avšak není započítán odvoz strusky, která může tvořit dle skladby odpadu až 30% původního objemu odpadu. A to pořád ještě pracujeme s faktem, že ZEVO bude sloužit jen pro jeden kraj. Politici nevylučují variantu, že bude sloužit i pro kraj Zlínský a Moravskoslezský, kde občané Karviné stavbě ZEVO zabránili.)
9. Je podceněno riziko spojené s toxickými látkami, které bude spalovna vytvářet.
Rizika přenosu nebezpečných látek do odpadu nejsou ve studii vůbec diskutována. Plánovaná spalovna odpadů bude výrazným producentem dioxinů a dalších toxických látek. Nikde se nehovoří o souvislostech mezi mírou recyklace a homogenitou vstupů do spalovny, která přímo souvisí s tvorbou nebezpečných toxických látek při spalování. Např. u dioxinů je zřejmé, že obsah v odpadech ze spalovny může být i tisícinásobkem obsahu v emisích z komína. Většina produkce dioxinů ze spaloven je totiž produkována jako emise do půdy. Pouhý odklon dioxinů z ovzduší do půdy namísto snahy o jejich skutečnou eliminaci je v rozporu se Stockholmskou úmluvou, ke které se Česká republika připojila.
Studie zamlčela problematiku toxických popílků a škváry, které zůstanou po spálení odpadu, přitom tvoří 25-30% ze spalovaného množství. Ve studii není uveden předpokládaný obsah toxických látek a zhodnocena rizika s tím spojená. (Tato stať Připomínek obsahuje tabulky s přehledem obsahu popelovin a strusky ze spalovny odpadů Termizo a.s., Liberec, ze studie AV ČR, dále se zabývá obsahem těžkých kovů v tahu z kotlů a z odlučovačů.)
10. Závěrem
Celá studie jen obratně obhajuje realizaci obří spalovny odpadů. Nerespektuje doporučenou hierarchii nakládání s odpadem – přestože její dodržování několikrát zmiňuje. Evropská unie kritizuje ČR za neplnění cílů odpadového hospodářství, ale také za překotný přesun pozornosti ke spalovnám, což se projevuje i plošným snížením dotací z EU na spalovny z 40 % na 20 %, přičemž je pravděpodobné, že výhledově nebudou na spalovny z EU alokovány další finanční zdroje.
Kdo chce připomínky ke Studii proveditelnosti prostudovat v plném znění, má možnost tak učinit na stránkách http://www.spolecneproprerov.cz/?p=761 – na stránkách tohoto přerovského sdružení je k dispozici i samotná Studie proveditelnosti.
Sdružení Za naše děti proti spalovně vzneslo ke Studii je několik dalších připomínek. Do jisté míry jsou shodné, ale přinášejí i další náměty: pozastavují se nad záměrem rušit soukromé výkupny druhotných materiálů a používat vytříděný odpad pro spalovnu pod záminkou, že chybí odběratel; poukazují na nedostatečnou příležitost k třídění a recyklování – chybějí kontejnery na textil, bioodpad, konzervy atd.; dále poukazují na neprůhledné finanční toky v případě stavby spalovny z dotací, odběru odpadu Dalkií a prodeje tepla společností Teplo; upozorňují na kapacitně nevyhovující komunikaci Přerov – Olomouc vedoucí centry obcí pro přesuny velkoobjemových kontejnerů s odpadem. Vyjádřena je také obava, aby přerovská spalovna, plánovaná pro Olomoucký a možná i Zlínský kraj, nakonec nebyla navýšena ještě o kapacitu neschválené spalovny v Karviné.
Pan místostarosta podle svých slov vznesl také ke Studii proveditelnosti připomínky – doufáme, že tyto budou rovněž zveřejněny.
I. Poljaková, členka Za naše děti proti spalovně
