Nenacházím odpovídající vysvětlení pro naprosto zparchantělé jednání politiků jak ve státní správě tak v samosprávách při rozhodovacích územních řízeních. Je přece nenormální a ve své podstatě nezákoné prodávat území, prodávat krajinné celky ať už právnickým či fyzickým osobám. Mám na mysli území, které nám bylo předáno našimi předky k šetrnému hospodaření v poměrně slušném, zachovalém stavu, území či krajinu která lidem sloužila po staletí k zajištění životních potřeb, k zajištění potravinové soběstačnosti a k volnému pohybu. Po celá staletí mohli lidé sebrat svých „pět švestek“ a odkráčet krajinou do jiných zemí, kráčet územím bez oplocení a opět se stejnou cestou navracet. Dnešní zparchantělé chování politiků a úředníků na všech úrovních jim lidé (až na malé vyjimky) bez odporu tolerují a oni si bez problémů prodávají územní celky developerům, investorům, svým kamarádům a pomocí křivého zákona také sami sobě. Týká se to samozřejmě i lesů a chráněných oblastí Čech, Moravy a Slezka. Dnes, na mnoha místech zákazy vstupu, oplocení, golfová hřiště, průmyslové zóny, logistická centra, nákupní centra, dálnice atd.- ale přitom stále nezaměstnanost narůstá a lidé utíkají z měst, ve kterých samospráva nekoná ve prospěch svých občanů.
Uvedu názorný příklad. Armáda ve druhé polovině minulého století zabrala bez jakékoliv náhrady část území města, na tomto území vystavěla objekty potřebné k zajištění provozu a potřebám svých jednotek. Ale i tyto objekty byly vystavěny ze státních zdrojů a ty byly zajištěny příjmy z kapes daňových poplatníků. V rámci úsporných rozhodnutí dochází v dnešní době k prodejům bezplatně získaných pozemků a na nich vybudovaných objektů, ceny jsou v desítkách, často i stovkách mil.Kč. Prodávají se pozemky bezplatně získané. Samospráva nemá dostatečně vysoké vlastní finanční prostředky a tak území obce přechází do rukou často pochybné společnosti. Taková území včetně staveb pak dlouhou dobu chátrají a zastavěné části se postupně rozpadají. Obec či město přišlo o své území, politická reprezentace města nedokázala najít způsob obrany proti takovému jednání a obyvatelstvu se takto neustále zmenšuje životní prostor, snižuje se možnost volného pohybu v krajině, ale co je nesmírně důležité – likviduje se také zemědělská půda vhodná pro zajištění potravinové soběstačnosti. V tomto případě by mělo jít o možnost bezúplatného převodu majetku státu na příslušnou obec s pojistkou proti zneužití. Podobných příkladů je mnoho.
„Jádro pudla“ spočívá v naprosto pokřiveném konání politické reprezentace, která místo služby obyvatelstvu žije v přesvědčení, že je nedotknutelnou a neomylnou vládnoucí elitou a rozprodává po částech území, aniž by tato byla jejich soukromým majetkem. Nazval bych to zneužíváním pravomoci veřejného činitele. Nastal čas aby občané dali politikům nekompromisně najevo kam takoví politikové patří, já bych doporučil Bory nebo Mírov.
Adin Vyhlídka
