Zatím se v Přerově zvrhla věcná diskuze o možných dopadech spalovny na městské životní prostředí jen na absurdní názvoslovnou a pojmovou diskuzi a jednostrannou ekonomickou výhodnost projektu.
Shodněme se do budoucna na užívání pojmu spalovna, tak jako je elektrárna, teplárna, kotelna, atd. Budeme si v diskuzi více rozumět.
Pojďme tedy k věci. Zjistil jsem, že ne všude v tzv. civilizovaném světě jsou spalovny. Kde nejsou, mnohem více se třídí odpad , využívají procesy přirozeného znehodnocovaní pro likvidaci komunálních odpadů. Energeticky využívají jen bioplyn jímaný na skládkách. Takovými zeměmi jsou např. USA a Kanada, kde za poslední 15 let poklesl počet spalovaného opadu z celkového množství odpadů vůbec pod 5%. Příčina, vysoká míra emisí vedla ke zklamání z tohoto způsobu likvidace odpadu.
A tam, kde spalovny jsou, při vší technologické vyspělosti zařízení, musí řešit následný problém, co s toxickým popelem.
Musí hledat úložiště.
Je všeobecně známo, že Rakousko takové úložiště nemá a vyváží jedovatý popel do Německa a to ho umně vyváží do třetích zemí. Nechci vůbec strašit, ale spalovna odpadu bude produkovat toxický popel nejen s obsahem dioxinů. Zbytkový odpad, který bude energeticky využíván ve spalovně, obsahuje totiž velkou část nespalitelných částí, těžkých kovů, jedovatých organických a anorganických sloučenin. A ty, jak je známo, při vysokoteplotním spalování mění podobu, vznikají ještě toxičtější sloučeniny a výsledný popel ze spalovacích komor a popílek zachycený na filtrech,jsou jedovatým a nebezpečným odpadem.Podle toho, co jsem četl,tak nebezpečný odpad tvoří množství až celé jedné třetiny zbytkového komunálního odpadu, který vstupuje do spalovny. Z toho pro mne logicky vyplývá, že v kraji dosáhneme zrušení skládek komunálních odpadů, ale v rámci systému budeme muset řešit ukládání téměř jedné třetiny původní hmotnosti komunálního odpadu na rizikových skládkách nebezpečného odpadu. Je vysoce pravděpodobné, že provoz spalovny, doprava odpadu do spalovny a přeprava toxického odpadu ze spalovny, zhorší ovzduší našeho města.
Právě pročítám knihu N.Taleba, Černá labuť – Následky vysoce nepravděpodobných událostí .
Pokud se zjednodušením teorii černé labutě aplikuji na spalovnu, pak logika spalovny „černé labutě“, činí to, co o jejích důsledcích nevíme daleko důležitějším, než to co o možných důsledcích spalovny víme.
Neschopnost předvídat mimořádný vliv spalovny na životní prostředí Přerova znamená neschopnost předvídat obecný vývoj např. přerovského ovzduší.
Podle mého názoru jednou z přecházejících „černých labutí“ pro Přerov byla „tisíciletá“ povodeň v roce 1997. Byla vysoce nepravděpodobná a přesto přišla.
Myslím, že nechat se ukolébat některými politiky, úředníky, ekonomy či technokraty, není správné. Musíme si ponechat k možnému umístění spalovny v Přerově kritický odstup. Ani já nejsem odborník, ale hledám, studuji, srovnávám a nechám se odborníky informovat.
Znovu opakuji, ano, spalovna odpadu je jeden zmožných způsobů jeho likvidace, ale v Přerově ne!
Na závěr připomenu základní zákonný požadavek: Odpady lze spalovat, jen jsou-li splněny podmínky stanovené předpisy o ochraně ovzduší a o hospodaření s energií.“
Vladimír Puchalský
zastupitel za koalici Společně pro Přerov
Společně pro Přerov podporuje kampaň „Dýchej v Přerově“
