Přerovský deník (25.5.2012)
Ať již byl záměr autora článku „Méně pískat, více přemýšlet – recyklovat a spalovat“, jakýkoliv, věcně je povrchní a nepochopitelně, nebo pochopitelně zjednodušující.. Že by „píár majstrštyk“?
První, kdo přichází s použitím institutu místního referenda ve věci spalovny v Přerově, je SPP a dokonce svým doplňujícím návrhem na dubnovém zastupitelstvu dosáhne usnesení, ze kterého je zřejmé, že bude-li Přerov určen studií proveditelnosti jako místo pro umístění spalovny, je primátor města povinen navrhnout zastupitelstvu konání místního referenda k této otázce. A není vůbec jisté, že současná radniční koalice o konání referenda rozhodne.
Přemýšlet, srovnávat a objektivně hodnotit – mít svůj názor
Švýcarsko je nepochybně státem s dlouhodobou a vysokou citlivostí k životnímu prostředí, proto podle čísel EUROSTATU jeho poměry mezi skládkováním, recyklací a spalování jsou v Evropě excelentní. Prostě neskládkuje. Švýcaři spalují nejvíce, ale také nejvíce třídí a recyklují. V ČR je poměr mezi uvedenými hodnotami katastrofální. Dobře třídíme, mizerně recyklujeme a kompostujeme, zanedbatelně spalujeme a ještě zastaralými technologiemi. I to vystopujete nejen v EUROSTATU. Stačí se podívat na obsah přerovských popelnic. Srovnatelně s ČR skládkují v Norsku, Finsku či Portugalsku a Španělsku, viz EUROSTAT.
Nevím, jestli nejsou v Nizozemsku padlí na hlavu, postavili sice „největší“ spalovnu na světě, ale v současné době hledají pro spalovnu palivo všude v Evropě, např. v Itálii. Ovšem spalovnu postavili v místě s největší koncentrací odpadu, tedy Amsterodamu, nejhustěji obydlené aglomeraci, nikoliv např. v malém Cuijku.
V případě cementáren se všichni zastánci spaloven uchylují k naprosté demagogii. Z dostupných materiálů Svazu cementářského průmyslu je zřejmé, že přes krizi i pokračující ekonomickou stagnaci, nedochází k „zásadnímu“ poklesu výroby cementu a tudíž existují možnosti využít tuto kapacitu pro bezpečnou likvidaci zbytkového odpadu, a to dlouhodobě. Jen chtít, např. USA,Kanada.
Pokud klademe řečnickou otázku „Existuje nějaká další ekologicky přijatelná alternativa pro likvidaci odpadů?“ Odpovím, např. proces plazmového spalování ionizovaným plynem vznikajícím při teplotách 4000 stupňů. Jen pořád nechápu, proč postavit spalovnu v Přerově a ne např. v Olomouci. Tedy analogicky, jako v Amsterodamu a ne Cuijku.
Další laciné a populistické argumentace se dopouští zastánci spalování v pojmu bonus v podobě levnějšího tepla, či sníženého poplatku za komunální odpad. Jak si můžeme ověřit , nikde v Evropě, ani v Nizozemí, v přímé souvislosti se zavedením spalování neklesly poplatky, či ceny tepla a elektřiny. Ale přístupy jednotlivých států jsou velmi individuální. Než použijeme tvrzení o tzv. bonusech, bylo by správné snést dlouhodobé důkazy o vývoji evropských cen za svoz odpadu, výrobu tepla a elektřiny ve vztahu k spalování odpadu. A pokud ceny klesly, tak vždy v souvislosti s úrovní třídění, recyklace, kompostování a ne spalováním, tedy systémovými opatřeními. Tam je hledat příčinnou souvislost, např. Německo.
A nyní to nejdůležitější co chci sdělit.
Při projednávání nové Směrnice Evropského parlamentu č. 98//2008 o odpadech z 19.listopadu 2008 a diskuze k ní vyplynulo několik zásadní principů:
- Evropský parlament považuje za nejdůležitější cíl snížit objem odpadu, který je vyvážen na skládky a spalován.
- Do roku 2020 dosáhnout v Evropě nejméně 50% podíl opětovného využití a recyklace komunálního a podobného odpadu.
- Evropský parlament přijal závaznou pětistupňovou hierarchii způsobů nakládání s odpady,
- předcházení vzniku
- příprava k opětovnému využití
- recyklace
- jiné využití,např.energetické využití
- odstranění .
Z důvodové zprávy a diskuze k výše cit. předpisu jasně vyplynulo, že zásadní a stěžejní pro členské státy EU musí být předcházení vzniku odpadu, jeho snižování, příprava k opětovnému využití, sušení, kompostování, třídění a recyklace. Z žádného evropského dokumentu se nedočteme, že spalování odpadu je priorita, či dokonce stanovení přímé povinnosti členského stáu spalovat odpad.
A teď některé fakta. V roce 1995 vyprodukoval každý občan EU v průměru 460 kg odpadu. Do roku 2004 se tento objem zvýšil na 520 kg a očekává se, že v roce 2020 by měl dosáhnout 680 kg na hlavu. Tyto údaje dokládají, že za 25 let dojde k 50% zvýšení produkce odpadu. Důvodem je především narůstající konzumace ze strany finálních spotřebitelů, průměrný nárůst v EU 3% do roku 2020. Mezi členskými státy EU jsou však významné rozdíly. Zatímco na jednu osobu z EU -15 /původní zemně EU/ připadá v současnosti v průměru 570 kg odpadu, občan EU-12 /nové země EU včetně ČR/ vyprodukuje v průměru pouze 335 kg. To je podle mého názoru velice kriteriální hodnota-držet produkci odpadu na těchto číslech.
Aktuální čísla EUROSTATU: Čech vyprodukuje v průměru 317 kg ročně, v EU je průměr 502 kg za rok, nejvíce Kypr 700 kg na hlavu ročně.
V roce 2005 bylo 49% odpadu v rámci EU vyvezeno na skládky, v ČR 68%. Podle EUROSTATU z roku 2010 nedochází k výraznému zvratu v recyklaci či kompostování. V EU 38% skládky, ČR dále 68%, např. v EU kompostováno 22 %, v ČR 2%,, recyklováno EU 38%,, v ČR 14 %.
Z uvedeného je zřejmé, že pro Česko je klíčové zlepšit výrazně poměr mezi skládkováním, recyklací a kompostováním. Teprve v následující fázi přistoupit ke zlepšení současného stavu i spalováním. Cituji odst. 28 ES č. 98/2008:“ Tato směrnice by měla pomoci EU přiblížit se „recyklační společnosti“, a to prostřednictvím úsilí o zamezení vzniku a využití odpadu jako zdroje. Zejména se zaměřením na třídění, sběr a recyklaci prioritních toků odpadu. V souladu s tímto cílem a jako prostředek k usnadnění a zlepšení možnosti jejich využití by měly být odpady sbírány odděleně, je-li to proveditelné z technického, environmentálního a hospodářského hlediska.“
Stejně jako kolega M.Chromec si myslím, že je potřebné, ale skutečně potřebné více problematiku odpadu studovat než o studiu mluvit, více přemýšlet o alternativách, více srovnávat a hodnotit pro a proti. Ale především si myslím, že je nutné orientovat se v základních pramenech, tj.zejména v evropském právu, zákonu o odpadech ČR, tzv. euronovele, k němu prováděcích předpisech, diskusních dokumentech k nim. Ale také např. znát jakési ratio legis tzv. Rozšířených tezí rozvoje odpadového hospodářství v ČR Ministerstva životního prostředí /srpen 2010/, ale také aktuálně sledovat vývojové tendence v odpadech, např. v EUROSTATU.
Míním, že pokud studie proveditelnosti „ Integrovaného systému nakládání s odpady Olomouckého kraje“ nebude obsahovat varianty řešení, ale především systém závazné hierarchizace způsobů nakládání s odpady podle čl.4 cit. ES 98/2008, půjde o bezcenný dokument, který nemůže být podkladem pro další objektivně vedené procesy ale účelovým materiálem, který má zdůvodnit umístění spalovny na předem „známém“ místě, v Přerově!
A pokud se občanům města Přerova nezdá způsob, jakým v současnosti přistupuje regionální a městská samospráva k naplnění evropské směrnice v nakládáni s odpady, po 4 letech její platnosti, je nutné i zapískat. A víte proč? Teplárenská lobby je silná a výroba elektřiny dobrý kšeft, dodávka tepla z teplárny pro Přerov neustále klesá, např. zateplováním, plynofikacemi, či jinými způsoby vytápění a olomoucká teplárna je modernizována, přerovská nikoliv, a Dalkia její modernizaci zřejmě záměrně odkládá
Vladimír Puchalský
zastupitel Společně pro Přerov
